|
|
Fonetické projevy maskování hlasu
Růžičková, Alžběta ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Ve forenzní praxi, pokud je zapotřebí identifikovat pachatele na základě nahrávky jeho řečového projevu, se uplatňuje fonetická identifikace mluvčího. Pokud si je pachatel vědom, že jeho projev může být nahráván, např. v případech, jakými jsou únosy či vydírání, může se pokusit o maskování svého hlasu, aby tak zkomplikoval proces identifikace. Tato práce mapuje strategie, jež uplatňují čeští mluvčí, pokud mají libovolným způsobem maskovat svůj hlas. Byla provedena poslechová analýza maskovaných projevů 80 mluvčích a u 15 z nich, kteří využili komplexnějších způsobů maskování hlasu, byla následně provedena také akustická analýza základní frekvence, vokalických formantů a mluvního a artikulačního tempa. Pro tyto mluvčí byly také sestaveny percepční testy ověřující míru odhalitelnosti modifikace řečového projevu a dopad zvolených způsobů maskování hlasu na identifikovatelnost mluvčích při rekognici.
|
|
|
Vliv vzdělání na schopnost maskovat svůj hlas
Vyhnálková, Lenka ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
(česky) Maskování hlasu se může potenciálně objevit v každém řečovém projevu spojeným s kriminálním případem. Aby bylo možné pachatele správně identifikovat, je třeba analyzovat řečový materiál a porozumět tomu, jakým způsobem mohou jednotlivé typy maskování ovlivňovat hlasové kvality mluvčího. Tato práce se zabývá schopností maskování hlasu u tří skupin mluvčích rozdělených podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání. Jejím cílem bylo zjistit, jaké strategie mluvčí ve snaze o zakrytí identity používají a zda se ve volbě těchto technik a v jejich úspěšnosti jednotlivé skupiny liší. Výzkum je založen na 86 nahrávkách 43 mladých lidí ve věku od 20 do 31 let, které byly pořízeny v Praze a Plzni. Od každého participanta byly získány dvě čtené promluvy, nemaskovaná a maskovaná, které byly mezi sebou porovnávány. Výsledky ukazují, že preferovanými technikami používanými k maskování hlasu byly fonační změny, zejména snížení a zvýšení základní frekvence hlasu. Mezi třemi zkoumanými skupinami se sice objevily rozdíly nejen v povaze strategií maskování, ale i v jejich úspěšnosti, ale tyto rozdíly byly tak malé, že k jejich potvrzení by bylo třeba dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.